|
|
Řízení rizik ve stavebním podniku
Resl, Jan ; Chval, Petr (oponent) ; Nováková, Jana (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je rozbor problematiky řízení rizik ve stavebním podniku, především pak v kontextu realizace stavebních zakázek. První část je věnována používané terminologii a obsahovému výkladu příslušných pojmů. Je zde uvedena klasifikace rizik z různých pohledů, jejich možné dělení a třídění. Dále jsou zmíněny významné zdroje rizik a účastníci výstavby, kteří jsou riziky dotčeni. Třetí kapitola se zabývá řízením rizik, jsou zde popsány jednotlivé etapy tohoto komplexního procesu, ve správných posloupnostech, včetně uvedení vybraných metod a technik, které se v dílčích etapách řízení rizik standardně používají. V poslední, čtvrté kapitole je shrnuta a završena celá problematika rizika na příkladu aplikace vybrané metodiky řízení rizik u konkrétní stavební firmy a na konkrétní stavební zakázce.
|
|
|
Řízení rizik stavební zakázky
Saňáková, Miroslava ; Sukup, Miroslav (oponent) ; Waldhans, Miloš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je problematika řízení rizik ve stavebním podniku. První část práce je obsahově založena na používané terminologii a výkladu příslušných pojmů. Najdeme zde klasifikaci rizik z různých úhlů pohledů, možná dělení a třídění rizik. Poté je zde zaměření na významné zdroje rizik a na účastníky výstavby, kteří jsou riziky dotčeni. Čtvrtá kapitola je seznámení se s jednotlivými etapami procesu řízení rizik včetně uvedení vybraných metod a technik, které se obvykle používají. Teoretická část je podkladem pro pátou kapitolu, kde je shrnuta problematika rizik u konkrétní stavební firmy a dvou z jejich stavebních zakázek.
|
|
|
Odpovědnost insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu
Hunal, Jakub ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Odpovědnost insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu Tématem této diplomové práce je odpovědnost insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu a jejím cílem je toto téma detailně zpracovat a upozornit na možné výkladové problémy. Těžištěm diplomové práce je rozbor dělení možných nároků žalobců na náhradu škody nebo jiné újmy vůči insolvenčnímu správci a sporů, které z těchto nároků vyplývají. Tyto nároky v diplomové práci dělím na individuální nároky žalobců, tj. nároky, které vznikají ze vztahů mezi konkrétním žalobcem a insolvenčním správcem, ale nemají souvislost s majetkovou podstatou dlužníka a na nároky, které mají souvislost s majetkovou podstatou. U těchto nároků je především vysvětlena jejich specifičnost a zvláštní postavení. Druhým dělením nároků je rozdělení na nároky, které se mohou řešit přes aplikaci obecného ustanovení odpovědnosti insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu (§ 37 IZ) a na nároky, na které není možné toto základní ustanovení použít a řeší se tak přes aplikaci obecných ustanovení o náhradě škody. Následně jsou rozebrány jednotlivé aspekty odpovědnosti (předpoklady k povinnosti k náhradě újmy) s přihlédnutím ke specifikaci jednotlivých sporů. U jednotlivých předpokladů odpovědnosti je vždy vysvětlen jejich charakter a jejich provázanost s ostatními...
|
|
|
Veřejnoprávní odpovědnost členů orgánů obcí v rozhodovacích procesech veřejné správy
HRUBEŠOVÁ, Patricie
Práce se zaměřuje na problematiku veřejnoprávní odpovědnosti osob v souvislosti s jejich členstvím a rozhodováním ve volených orgánech územních samosprávných celků. Práce předkládá teoretická východiska související s problematikou veřejnoprávní odpovědnosti jednotlivých členů orgánů obcí, přičemž tyto teoretické poznatky jsou dále aplikovány v praktické části, která obsahuje charakteristiku dostupných statistik trestných činů spáchaných osobami v tomto postavení. Celkové údaje jsou následně doplněny o data získaná v padesáti obcích Jihočeského kraje, kdy na jejich základě je dovozován současný stav a vývojové tendence v této oblasti, a to včetně demonstrace možných negativních finančních dopadů do rozpočtů obcí. Výsledné závěry jsou kriticky zhodnoceny s návrhy příkladů adekvátních reakcí na současnou situaci a její zlepšení do budoucna.
|
|
|
Ztráta šance v českém a anglickém právu
Friš, Michal ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Ztráta šance v českém a anglickém právu Abstrakt Tato práce se zaměřuje na problematiku teorie ztráty šance. Tato teorie vstupuje do oblasti odpovědnosti vytvořením nového druhu újmy. Tento nový druh újmy spočívá ve ztracené šanci na lepší výsledek místo výsledku samotného. Práce analyzuje přístupy k teorii ztráty šance ze strany anglického a českého práva s hlavním důrazem na oblast zdravotnického práva. Práce předkládá čtenáři rovněž okolnosti, které formulují vztah jak anglických, tak českých soudů k této teorii a jejímu užití v oblasti zdravotnického práva. Oba přístupy k teorii ztráty šance jsou také srovnány. V této práci je ke zpracování komplexní analýzy problematiky a k zodpovězení otázky možného užití teorie ztráty šance použito analytické, rešeršní a komparativní metody. Zaměření této práce se vztahuje především na otázku použití teorie ztráty šance v českém právu. Dosažený závěr je, že teorie může a má být českými soudy užívána. Tento závěr je podpořen výkladem relevantního českého zákona a argumentací založenou na hodnotách a účelu práva. V rámci diskuse jsou kriticky zhodnoceny názory vztahující se k teorii ztráty šance obsažené v relevantní judikatuře a odborné literatuře. Toto zhodnocení bylo rovněž užito při formulování závěru této práce. Práce uvádí teorii ztráty šance a poskytuje svoji...
|
|
| |
|
|
Předpoklady povinnosti k náhradě újmy
Kudláček, Michael ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Rigorózní práce se zabývá tou částí deliktního práva, která se týká předpokladů, za nichž škůdci vzniká povinnost nahradit újmu poškozenému. Újma musí nastat v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce, které musí být zpravidla též zaviněné. Tyto základní předpoklady kopírují hlavní kapitoly předkládané práce. Základ této materie se nachází v občanském zákoníku. Protiprávním je jednání, které se příčí normám právního řádu. V kontextu občanského zákoníku se jedná především o porušení dobrých mravů, zásah do absolutního práva, porušení ochranné normy a porušení smlouvy. Vzájemný poměr jednání a následku musí být spojen příčinnou souvislostí. Tento předpoklad se štěpí na dvě relativně samostatné oblasti, a to faktickou (kauzalitu) a právní (přičitatelnost). Kauzalita čerpá z přírodních zákonitostí a snaží se je popsat. Zde je dominantní tzv. teorie podmínky (conditio sine qua non), podle které příčinná souvislost mezi jednáním a konkrétním následkem existuje pouze tehdy, kdyby tento následek nenastal nebýt jednání. Přičitatelnost je spravedlnostní a politické hodnocení případu. Prostředky, pomocí nichž je otázka přičitatelnosti zjistitelná, jsou teorie adekvátnosti a ochranný účel normy. Újma v právním slova smyslu vzniká zásahem do statků majetkových (škoda) či bez majetkové hodnoty. Škodu...
|
|
|
Povinnost k náhradě újmy v bytovém právu
Janderová, Kateřina ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Rigorózní práce na téma povinnost k náhradě újmy v bytovém právu se zaměřuje na pojetí zákonné a smluví povinnosti k náhradě újmy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve vybraných oblastech bytového práva. První kapitola práce je věnována úvodu do názvosloví současné úpravy předmětné problematiky včetně komparace s předchozími pojmy. Tato kapitola dále nastiňuje vývoj bytového práva a fungování základních institutů, které se dále prolínají jednotlivými odvětvími bytového práva. Druhá kapitola se věnuje problematice zákonné povinnosti k náhradě újmy a smluvní povinnosti k náhradě újmy v oblasti převodu bytové jednotky, s důrazem na problematiku kupní smlouvy. Třetí kapitola nejprve nastiňuje právní pojetí bytového spoluvlastnictví včetně teoretických koncepcí navazujících na první kapitolu a komparaci s úpravou bytového spoluvlastnictví v Rusku. Dále se tato kapitola věnuje problematice správy domu v ideálním spoluvlastnictví a institutu předkupního práva. Na třetí kapitolu navazuje kapitola věnovaná speciálnímu institutu bytového spoluvlastnictví, a to společenství vlastníků jednotek. Do této kapitoly jsou vedle společenství vlastníků jednotek zařazena i bytová družstva. Zákonná povinnost k náhradě újmy a smluvní povinnost k náhradě újmy je pak analyzována především v oblasti stanov...
|
|
|
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu v soukromém právu
Novák, David ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
1 Abstrakt Cílem této práce je zabývat se analýzou pojmu občanskoprávní odpovědnosti, a to zejména z pohledu jednotlivých předpokladů, které ve svém souhrnu právě ke vzniku odpovědnosti vedou, a to v rámci zvoleného tématu, tedy pokud jde o občanskoprávní odpovědnost za újmu. Text je rozdělen do devíti částí, včetně úvodu a závěru. V úvodu je vymezen předmět práce. V první části najdou čtenáři rozbor pojmu odpovědnosti z pohledu dosavadních teoretických koncepčních náhledů s tím, že na konci je prezentován vlastní názor autora, jakož i pohled zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále též jen "občanský zákoník"). V následující části je blíže představena problematika předpokladů vzniku odpovědnosti za újmu s tím, že následně jsou analyzovány jednotlivé soubory předpokladů, které v komplexu vedou ke vzniku odpovědnosti. Tyto nazývám systémy odpovědnosti, když konkrétně jde o variantu odpovědnosti objektivní a odpovědnosti subjektivní. Objektivní odpovědnosti je v rámci této části věnována zvláštní kapitola. Vzhledem k tomu, že pro zvolené téma je klíčová i otázka rozdělení druhů občanskoprávní odpovědnosti, zejména pokud jde o dělení na odpovědnost za vady, za újmu, za prodlení apod., je i tato otázka předmětem zkoumání této části práce, a to v samostatné kapitole. Další části jsou...
|
|
|
Předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu
Svejkovský, Vít ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu Abstrakt Cílem této rigorózní práce je přiblížit předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu. Z časového hlediska je prvním předpokladem porušení povinnosti. Proto první kapitola pojednává právě o porušení povinnosti, přičemž se blíže věnuje porušení dobrých mravů, porušení zákona a porušení smluvní povinnosti. V závěru se první kapitola zaměřuje na okolnosti vylučující protiprávnost, zejména krajní nouzi a nutnou obranu. Druhá kapitola pojednává o druhém nezbytném předpokladu odpovědnosti za újmu, kterým je újma. Tato kapitola tak rozděluje újmu na škodu, tj. újmu majetkovou, a újmu nemajetkovou. U škody se zmiňuje i o jejich jednotlivých složkách, kterými jsou skutečná škoda a ušlý zisk. A u nemajetkové újmy jsou uvedeny některé její ustanovení ve speciálních zákonech. Druhá kapitola blíže uvádí i občanskoprávní úpravu ve Spolkové republice Německu, konkrétně obsaženou v německém občanském zákoníku. Třetí kapitola pojednává o třetím nezbytném předpokladu vzniku odpovědnosti za újmu, kterým je příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a následnou újmou. Příčinná souvislost na rozdíl od předchozích dvou předpokladů není téměř vůbec blíže popsána v obč. zákoníku. Z tohoto důvodu je tak uváděna prostřednictvím judikatury a právní teorie. Tato kapitola se zaměřuje na dvě...
|
host ::
RSS.